Umění nás v období koronavirové pandemie spojovalo na dálku a pomohlo nám přežít období strachu a nejistoty ohledně našich životů, zdraví, rodin i přátel po celém světě a stalo se kořením nejistých dnů v této těžké době. Proto výtvarník Pavel Šťastný vytvořil projekt mezinárodní putovní výstavy HELPFUL ART IN COVID, která mapuje umění, jenž vzniklo po celém světě v období pandemie.
První výstava projektu HELPFUL ART IN COVID bude obsahovat práce umělců z více než 60 zemí a uskuteční se ve dnech 8. – 28. 9. 2020 na pražském výstavišti v Holešovicích v rámci multikulturního festivalu Praha Září – JDU VEN, který restartuje kulturní sezonu.
„Pandemie onemocnění Covid-19 ovlivnila všechny státy a umělci na to osobitými formami zareagovali. Mezinárodní výstavu HELPFUL ART IN COVID jsme připravili nejen jako poděkování, ale také s cílem zmapovat unikátní výsledky tvůrčího procesu umělců u nás i ve světě,“ vysvětlil za organizační tým Pavel Šťastný.
Během pandemie, kdy jsme všichni museli nosit roušky, také přibyla i rouška na tváři Johna Lennona na Lennonově zdi v Praze. Její fotografie obletěly svět a objevily se v desítkách světových médiích. Stala se nejznámější a největší českou rouškou. Časem zmizela. Růžovou roušku s nápisem All you need is LOVE vytvořili Petr Bouška, Pavel Šťastný, Petra Ptáčková a Libor Kříž.
Na tiskové konferenci k výstavě HELPFUL ART IN COVID u Lennonovy zdi se rouška na Lennonovu zeď znovu vrátila s novým nápisem All you need is LOVE & FACE MASK. Byla tu ale jen symbolicky na chvíli. Tento original bude vystaven na výstavě s ostatními originály roušek, které organizátoři sbírají.
V České republice celé rodiny, herci, zpěváci, módní návrháři a další umělci usedli k šicím strojům a vyráběli roušky. A to nejen pro sebe, ale také pro blízké i úplně cizí lidi, nemocnice, zařízení pro seniory či záchranné složky, což byl v okolních zemích nevídaný počin, a proto se naše země stala jedinečným světovým fenoménem. Expozice tak například představí roušky, coby samostatné umělecké odvětví. Připomenuty budou také nové typy respirátorů a dalších ochranných pomůcek, které prakticky ze dne na den vyvinuly české firmy spolu s vědci a inženýry.
Na výstavu věnovali roušky již například herečky Jana Plodková, Petra Nesvačilová, Ester Geislerová, členové kapel Wohnout, Poetika a Harlej, televizní moderátor Jakub Železný, velvyslankyně Thajského království v Praze J.E. Ureerat Chareontoh, velvyslanec České republiky v Bělehradě Tomáš Kuchta, místopředseda Senátu Parlamentu ČR Jan Horník a další.
Organizátoři informují, že se součástí výstavy může stát rouška kohokoliv. Stačí ji poslat s vaší fotografií na adresu: Plechárna Design Factory, Plaská 4, Praha 5.
Období pandemie však nebylo pouze o šití roušek. Vzniklo mnoho zajímavých projektů, jako například livestreamy koncertů či besed, autokina, autokoncerty, hudební videoklipy, které se točily na dálku či naučná videa, které výstava rovněž mapuje. Nebudou chybět ani titulní strany a články jak tuzemských, tak světových médií.
Součástí výstavy budou také práce studentů z umělecké školy Akademie Michael, kteří budou tvořit svá díla i přímo na výstavě.
O výstavu je mezinárodní zájem
Velvyslanectví Thajského království bylo první, které začalo na projektu HELPFUL ART IN COVID spolupracovat a zajistilo díla od umělců z období Covid pandemie ze své země. Oslovilo thajské Ministerstvo kultury, které poskytlo i vítězné práce umělců ze soutěže “Laskavost thajských lidí nikdy neskončí”. Expozice bude obsahovat i umělecké aktivity z UNESCO Bangkok.
Nad projektem Helpful Art In Covid převzal záštitu místopředseda Senátu Parlamentu ČR Jan Horník a pořádá se ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Motol, iniciativou NOCOVID a Českou eventovou asociací.
Návštěvy u pana Greena – když homosexuál pomáhá židovi
Ross Gardiner je úspěšný mladý muž z dobře situované rodiny, který by mohl mít vše, na co jen v životě pomyslí. Jedinou, o to intenzivnější bolest v životě, mu způsobuje nepochopení a odsouzení jeho homosexuální orientace. Ross Gardiner je úspěšný mladý muž z dobře situované rodiny, který by mohl mít vše, na co jen v životě pomyslí. Jedinou, o to intenzivnější bolest v životě, mu způsobuje nepochopení a odsouzení jeho homosexuální orientace u vlastní rodiny. Pan Green, o dvě generace starší ortodoxní žid, žije po smrti své ženy osamělým životem.
