Co se odehrává v pětadvacáte hodině a existuje ta hodina vůbec? To vše se dozvíte již 12. dubna, avšak malý náznak toho, co se bude dít, zazněl již 6. dubna na tiskové konferenci v divadle La Fabrika.
Farářka, Lisbeth a mladý vrah.
A v neposlední řadě kocour. Tedy pokud je to JEN kocour – tyto postavy se snaží zjistit, co se odehrává v pětadvacáte hodině dne. A existuje ta hodina vůbec? Pro hlavního hrdinu určitě ano.
Enquistovo psychologické drama vypráví příběh duševně narušeného chlapce, který je pro bezdůvodnou dvojnásobnou vraždu a několik pokusů o sebevraždu umístěn do ústavu, kde v rámci resocializace těch nejtěžších vrahů a narušenců provádí mladá vědkyně Lisbeth experimenty se zvířaty na tamních pacientech. Jeden však svého kocoura zabije a nikdo nechápe proč. Lisbeth se tedy obrátí na svou dávnou známou farářku, aby jí pomohla zjistit, co se v mysli tohoto mladého vraha odehrává.
Během jednoho večera se tak s těmito třemi postavami vydáváme na cestu do hlubin lidského mozku, podvědomí a možná ještě dál…Zuzana Bydžovská v roli Farářky, Daniel Krejčík v roli Chlapce a Petra Horváthová v roli Lisbeth se v této brilantně napsané psychologické hře snaží definovat, co je „Bůh“. Ve hře, která je zamyšlením o morálních motivacích v jednání člověka, o zkratech v jeho psychice, odpovědnosti za vlastní činy, o zárukách společnosti napravovat vyšinuté jedince a nespokojenosti s žitím na zemi, také o nepřekonatelném nutkání sahat na životy jiných a zničit ten svůj a v první řadě o lásce a zázraku.
V režii Radima Špačka, scénografii Evy Justichové, s projekcemi Laury Trenčanské a Miloslava Holmana, hudbou Petry Horváthové se v divadle La Fabrika odehraje v premiéře již 12. dubna.
Hru uvádí nově vzniklý divadelní spolek SpoluHra, který touto premiérou započíná své fungování. Založený byl na konci roku 2016 dvěma přáteli – Petrou Horváthovou a Danielem Krejčíkem, kteří se potkali při inscenování hry Cock. Po počátečních peripetiích se k nim připojil Jiří Štorek, který dokázal dovést jejich myšlenky do konce.
Možná někteří z čtenářů viděli film Hodina rysa, jak daleko má tedy divadelní hra k tomuto švédskému filmu?
„Je důležité říci, že film, který vznikl na motivy této divadelní hry, není to stejné jako hra, kterou budete moci zhlédnout. Náš příběh se odehrává během jednoho večera , kdy do pokoje v psychiatrické léčebně přijde za pacientem farářka a vědkyně, která na něm experimentálně pracuje na jednom pokusu. Příběh se tedy odehrává během devadesáti minut, které diváci uvidí, vše odehrává pouze v jednom pokoji, scéna není rozdělena klasicky na situace, “ uvedl Daniel Krejčík.
Proč se SpoluHra rozhodla uvést do svého repertoáru právě tuto hru jako první?
„Text jsem znala osm let a jelikož se všem líbil, rozhodli jsme se jí uvést. Já osobně si myslím, že v ní je určitá jiskřička naděje, že je to o tom, že nejde vše pojmenovat černá a bílá, ale že světy se mění, stejně jako se mění pohledy na různé situace. Jsou pochopitelně takové, kdy se jedinci mohou dostat do patových situací, ale přesto mají určitým způsobem pravdu, stejně jako naopak se mohou v některých názorech a situacích střetnout.“ řekla k otázce Petra Horváthová.
Co by si diváci měli z tohoto představení odnést?
„Byli bychom rádi, aby diváci, kteří shlédnou toto představení uvěřili, že vždy existuje někde nějaká naděje.“
Věřím, že se máme na co těšit….přijďte do divadla a podpořte tak projekt SpoluHra, jelikož dávají do přípravy inscenace maximum, aby mohli vám divákům předvést ten nejlepší herecký výkon.
Záznam z tiskové konference v divadle La Fabrika: ID Luci
Malou ochutnávku toho, na co se můžete těšit naleznete zde v traileru:
Děkuji SpoluHře za milé pozvání na tiskovou konferenci.
Návštěvy u pana Greena – když homosexuál pomáhá židovi
Ross Gardiner je úspěšný mladý muž z dobře situované rodiny, který by mohl mít vše, na co jen v životě pomyslí. Jedinou, o to intenzivnější bolest v životě, mu způsobuje nepochopení a odsouzení jeho homosexuální orientace. Ross Gardiner je úspěšný mladý muž z dobře situované rodiny, který by mohl mít vše, na co jen v životě pomyslí. Jedinou, o to intenzivnější bolest v životě, mu způsobuje nepochopení a odsouzení jeho homosexuální orientace u vlastní rodiny. Pan Green, o dvě generace starší ortodoxní žid, žije po smrti své ženy osamělým životem.
