Jak se smířit s vlastní prohrou je stejně těžko definovatelné jako napsat jak se smířit se ztrátou něčeho nebo někoho blízkého. Ve chvíli vlastní prohry došlo totiž především ke ztrátě.
Na první pohled nám nic nechybí, což je mnohem komplikovanější než vědět a jasně umět pojmenovat, co konkrétně jsme ztratili. Přišli jsme totiž o kousek sebe, sice malý, ale o to důležitější kousek vlastní důvěry k nám samým, a i když se to na první pohled nezdá, ztráta je to v některých případech zásadní pro naše každodenní fungování a život samotný.
Jediná jistá věc je ta, že pokud něco prohrajeme, nebudeme se v prvních chvílích zaobírat následujícími řádky. Ve chvílích prohry bychom měli mít na paměti následující a jediné, s čím si musíme vystačit. Jednou bude opět lépe! Nyní prožíváme zármutek nad nesplněným cílem, kdy je třeba myslet pouze na to, že nyní musíme náš stav pouze přečkat. Nic víc, nic míň, toto je pro tuto chvíli jediný účinný lék. Vše ostatní okolo jsou pouze slova, věty a pěkné řeči, které sice ostatní míní jistě dobře, ale nám nepomohou.
Každý, kdo něco nezvládl, musí svým žalem i vztekem projít sám, musí si jej prožít se vším všudy, aby mohl následně posílen touto zkušeností, vyjít znovu ven ze svého chmurného světa s novou sílou a novým odhodláním svůj pokus zopakovat nebo odložit bez výčitek a vzteku na sebe sama.
K následujícím řádkům bychom se měli průběžně v dalších dnech propracovat a především se s nimi sžít. Pokud se nám to podaří, budeme mít příští dny a odhodlání k novému pokusu mnohem jednodušší.
Pokud si člověk projde obdobím, které prostě nelze přeskočit ani urychlit, může začít pracovat na určitém rozboru situace. Nejdůležitější je uvědomit si fakt, že se vlastně nejedná o prohru, ale jen nepovedenou zkoušku nanečisto a až jednou přijde opravdový test, hravě jej zvládneme. Pokud ne při dalším pokusu, určitě se nám to jednou podaří. Každá zkušenost je dobrá, i ta špatná, jen je třeba si z ní vzít maximum, které můžeme a uvědomit si, že ač je to velmi příkladné klišé, vše je pro něco dobré.
Návštěvy u pana Greena – když homosexuál pomáhá židovi
Ross Gardiner je úspěšný mladý muž z dobře situované rodiny, který by mohl mít vše, na co jen v životě pomyslí. Jedinou, o to intenzivnější bolest v životě, mu způsobuje nepochopení a odsouzení jeho homosexuální orientace. Ross Gardiner je úspěšný mladý muž z dobře situované rodiny, který by mohl mít vše, na co jen v životě pomyslí. Jedinou, o to intenzivnější bolest v životě, mu způsobuje nepochopení a odsouzení jeho homosexuální orientace u vlastní rodiny. Pan Green, o dvě generace starší ortodoxní žid, žije po smrti své ženy osamělým životem.
