Obsah článků a fotoreportáží je zdarma. Podpořit mě můžete kliknutím na „To se mi líbí“ na FB Bipolar PRESS, sledováním Instagramu @idlucifoto a nabídkou spolupráce.
Dnes je taková móda, že divadlo je buď moderní, postmoderní, staré nebo archaické. Ale málo platné, divadlo je buď dobré nebo špatné“, říká Miroslav Donutil.Branické divadlo má dlouholetou tradici, která započala již roku 1925 a během které hostilo mnoho významných českých umělců a přineslo návštěvníkům nesčetně kulturních zážitků. Nyní je divadlo rok a půl po rekonstrukci a pro diváky připravuje nová zajímavá představení a projekty.
Jak na Blázinec hledí sám představitel všech patnácti rolí? Na otázky mi odpovídal Miroslav Táborský. Inscenaci Blázinec Vám napsal autor a režisér Jaroslav Gillar přímo na tělo a dle mého názoru jste se s tímto úkolem vypořádal naprosto vynikajícím způsobem. Jak velkou výzvu pro Vás tento projekt zpočátku představoval?
Byla to velká výzva a asi rok a půl jsem vzdoroval. Hledal jsem cestu, jak hrát dialog šesti, sedmi postav najednou. A také jsem trval na producentovi, který bude schopen zajistit alespoň zpočátku nejméně tři reprízy měsíčně, aby to nebylo trápení.