Dne 13. září proběhl v prostorách Černokosteleckého zájezdního pivovaru v Kostelci nad Černými Lesy již XI. ročník Černokosteleckého Vykulení. Během celodenního programu pivních slavností mohli návštěvníci ochutnat nepřeberné množství a druhů piva, i si užít v rámci doprovodného programu zábavu všeho druhu. Bylo možné sledovat unikátní a jediné veřejné bednářské vystoupení, překovávání největšího ležáckého sudu v ČR o objemu 121 hektolitrů či točení piva z čerstvě vysmolených dřevěných sudů. Část doprovodného programu byla v režii místní základní školy, a to včetně vystoupení taekwondo. K vidění byla dále, mimo jiné, přehlídka veteránů a k dobré zábavě nesměli chybět s chytlavou melodií ani harmonikáři. Dalo by se říci, že odpolední program směřoval spíše k pobavení se mužského pokolení, ovšem večerní 21. hodina patřila bezesporu jejich drahým přítomným polovičkám. Hvězdou večera byl totiž charismatický zpěvák, patřící na české hudební scéně mezi ty nejlepší, a který se po delší pauze konečně vrátil na scénu – Daniel Hůlka. Další ze známých tváří, která zpřijemnila tento den, byl i kuchař, herec a moderátor Ivan Vodochodský, jehož bratr je spolumajitel právě Černokosteleckého pivovaru. Popularita a oblíbenost Ivana u většiny přítomných, byla patrá na každém jeho kroku v prostorách jeho oblíbeného pivovaru.
S Danielem se setkávám před začátkem jeho vystoupení, a i když je v poměrně časovém skluzu, trpělivě a ochotně odpovídá na mé dotazy. Jsem nejen velmi potěšena, ale i překvapena tím, s jakou vstřícností mi odpovídá. Žádné hvězdné manýry, schovávání se za černé brýle ani přehlížení okolí tak, jak je tomu u některých rádoby hvězd. Proti mně stojí sympatický muž, s kterým je radost si povídat.
Jak se máte, Dane?
Mám se výborně, protože zdravíčko zaťukat slouží. Pro jistotu ještě zaťukáme na zub. Zdraví to je základ, takže je to dobrý.
Co aktuálně děláte?
Mám spoustu nový práce, například točím desku s Petrem Jandou. Už jsme natočili i singl, který tady dnes zazpívám. Nastoupil jsem do divadla Broadway jako special guest na dvacet představení muzikálu Kleopatra, na podzim mám šňůru na Slovensku, která je v podstatě od října s pauzama až do prosince a mezi tím je i spousta koncertů v Čechách a na Moravě.
Máte toho před sebou opravdu víc než dost.
Jo, jo, je a bude toho opravdu hodně. (To, že Danielův program je momentálně opravdu velice nabitý, následně potvrzuje i jeho managerka paní Michaela Kocourková.)
Máte už nějaké plány na příští rok? Přeci jen už je září a čas tak rychle letí.
Po novém roce přijde výročí 20 let Draculy, takže bude strašně moc Dráculů, bude se hrát Drácula různě v halách po celý republice. Bude se hrát samozřejmě i v hudebním divadle Karlín v Praze, a pak i na Slovensku.
Máte teď hodně koncertů na Slovensku, ale určitě byste udělal fanouškům radost, kdyby jich bylo víc i tady v Čechách. Alespoň pár kdyby jich přibylo.
To jo, v Čechách jich je pár taky a bude jich samozřejmě víc. Teď se to ale tak vyvrbilo, že šňůra, která je první po dlouhé pauze, je na Slovensku. To ale jinak neznamená, že bych zpíval už jen na Slovensku a ne v Čechách.
A jak jste se ocitl dnes tady na Vykulení?
No, Tomáš Vodochodský je jeden z mých nejlepších letitých kamarádů a mám ho opravdu hrozně rád. Co si pamatuju, tak na každé Vykulení sem přijedu zazpívat, abych ho nějakým způsobem podpořil. Letos to bylo trochu komplikovaný v tom, že jsem teď akorát přijel z Bouzova, kde jsem měl koncert na akci Hrad plný písniček. Bylo to tedy trochu časově náročné, ale zvládlo se to.
A to je jistě dobře, neboť následující Danielovo vystoupení bylo tou nejlepší tečkou za celým vykuleným dnem.
Jelikož Daniel nevystoupil po delší pauze a poslední dobou v rámci svých samostatných koncertů moc často, dá se zajisté mluvit o jednom z mála unikátních vystoupení, kde mohli fanoušci sympatického Dráculu, Pána démonů i Hrabě Monte Crista v jedné osobě, vidět vystoupit naživo. Vystoupení bylo ukázkou a průřezem převážně muzikálových skladeb. Jako první se nám představil v písní Tam ve hvězdách z muzikálu Bídníci (Les Misérables), kde ztvárnil policejního prefekta Javerta. V průběhu půlhodinového vystoupení zazněly písně z autorské dílny Karla Svobody a Zdeňka Borovce Ten právě příchozí, Pár jmen, dále skladba Déšť, vůz a pláč, kterou hudebně zpracoval Vladimir Cosma a v češtině otextoval Karel Šíp. Alespoň na malou chvíli jsme se mohli ocitnout v muzikálu Baron Prášil, tentokrát z dílny Zdeňka Bartáka a Petra Markova, a to s písní Etna a Na křídlech fantazie.
V průběhu vystoupení zaznívá i avizovaný singl z připravované desky s názvem Šrámy lásky, jehož autorem textu je Karel Šíp a hudbu složil Petr Janda. Fanouškům Dana Hůlky jistě postačí již sám fakt, že této skladbě propůjčil Dan svůj jedinečný hlas a v jeho podání ji navlékl svým osobitým stylem nový kabát. Byla by však škoda zůstat pouze u Danova skvělého podání písně, kde opět vyniká jeho nenapodobitelný hlas. Za zmínku stojí bezesporu i připomínka samotného textu singlu. Dle mého názoru lze v textu nalézt nejeden životní příběh, s nímž se může ztotožnit každý z nás. Možnost vlastního pohledu na text je vždy přínosem pro naši fanztazii, přesně tak, jak je tomu právě i v tomto případě.
Každý z nás má šrámy lásky, šrámy lásky v srdci krále, kterej zůstal ve finále sám (citace textu Šrámy lásky), jen každý v jiné podobě. Vlastní představivosti a fantazii se zde meze nekladou, a tak záleží na každém z nás, z jakého úhlu pohledu ten šrám uvidí. Bude to zlomené srdce nebo snad pomíjivá kariéra? Skladba v podání Dana dostává opět jiný rozměr. Při jeho refrénu jistě naskočí husí kůže nejednomu posluchači, který se třeba právě vznáší na oněch křídlech fantazie.
Celý Danielův výstup zakončila naopak již klasika a nejstarší píseň z jeho prvního sólového alba, za který Daniel obdržel zlatou, platinovou, dvouplatinovou a trojplatinovou desku. Skladba, k níž hudbu složil Vangelis a text Zdeněk Borovec, téměř již legendární Ráj.
I když se jednalo o poměrně krátké vystoupení, nabídlo plně obsazenému pivovarskému dvoru nádherný zážitek. Vzhledem k pokročilé hodině a celodenní ochutnávce zlatavého moku, byla již většina obecenstva ve velmi bujaré náladě. A právě v umění přistupovat ke každému publiku i každé akci se stejným nasazením a vždy předvést stejně dobrý umělecký výkon, tkví význam slova profesionál. Nejen pro tento večer, ale i každé jeho vystoupení, je Daniel Hůlka stejně dobrým zpěvákem jako profesionálem.
Rozhovor, foto: ID Luci
Daniel Hůlka 
Daniel Hůlka 
Daniel Hůlka 
Daniel Hůlka 
Daniel Hůlka 
Daniel Hůlka
Návštěvy u pana Greena – když homosexuál pomáhá židovi
Ross Gardiner je úspěšný mladý muž z dobře situované rodiny, který by mohl mít vše, na co jen v životě pomyslí. Jedinou, o to intenzivnější bolest v životě, mu způsobuje nepochopení a odsouzení jeho homosexuální orientace. Ross Gardiner je úspěšný mladý muž z dobře situované rodiny, který by mohl mít vše, na co jen v životě pomyslí. Jedinou, o to intenzivnější bolest v životě, mu způsobuje nepochopení a odsouzení jeho homosexuální orientace u vlastní rodiny. Pan Green, o dvě generace starší ortodoxní žid, žije po smrti své ženy osamělým životem.
