Festival Sázavafest hostil dne 1.8.2014 skupinu Mr. Žarko, kterou bylo možné vidět živě v ČR úplně poprvé. Přináším pár postřehů z jejich vystoupení i milé povidání s jejich, tak trochu neobyčejnými členy. Zvukovou zkoušku zvládá skupina za pár minut a během následující chvíle se již představí publiku v celé své kráse. V hledišti není snad jediný člověk, který by v tu chvíli nezdvihl koutky úst směrem vzhůru a v mnoha očích je možné zahlédnout zároveň i jistý údiv. Snad jako kdyby ani nevěřili svým očím. Před námi stojí pět hudebníků, ale pouze jeden z nich přitahuje ten první pohled všech přítomných. Zlaté přiléhavé kalhoty, nátělník, pásek a boty, vše v lesku a to vše „doraženo“ na hlavě hnědým tralaláčkem omotaným zlatým páskem.
Mr. Žarko, vlastním jménem Carsten Hein, pochází z města Čačak ležícím přímo v samém srdci Srbska, nedaleko malé vesnice proslavené legendárním festivalem Guča TrumpetFestival. Snad i právě proto pochází z Čačaku celá řada známých srbských a jugoslávských osobností. Aktuálně byste ale Mr. Žarka v Srbsku hledali marně, již několik let žije v německém Berlíně.
Po prvotním šoku a prvních tónech je jasné, co můžeme od následujícího hodinového vystoupení očekávat. Stejně jako jeho oblečení, tak i celé vystoupení je naprosto šílené. Nikoliv příšerné, ale šílené, originální, zábavné a pestré. Naprosto stejné, jako již zmíněné zpěvákovi zlaté boty, jejichž lesk umocňují světla z přilehlých reflektorů.
Skupina vystupuje, tak jako právě zde, v sestavě pěti členů, ale občas lze vidět hudebníky i v širším složení. Jedná se o skvadru z Bulharska, Rumunska a Německa, což samo o sobě vytváří určitý obrázek nejen jejich temperamentu, ale i rozličných povah. Přesně z toho také jejich hudba vychází. Kombinace všeho možného i nemožného, namíchaný koktejl slov a rytmů, které je až nemyslitelné spojit v jednu větu, navíc provázanou pohybem. Někdo by možná řekl, že se jedná o Balkánskou dechovku, ale nemyslím si, že je to naprosto přesné označení. Objevují se melodie a rytmy ze všech koutů světa, v každém případě, ať skupinu a jejich hudbu nazveme jakkoliv, byla a je něčím, co nikoho nenechá ani chvíli v klidu. Vždy ve vás zanechá nějaké emoce. Ne nadarmo nazývá skupina své vlastní kompozice „písněmi smíchu, bolesti, tance a slz“ a rozhodně souhlasím s upoutávkou jejich koncertu hovořící o určitém psychedelickém nádechu.
Po skončení koncertu vyrážím pro čtenáře posbírat nějaké ty aktuality přímo od Mr. Žarka. Nevím, co mám očekávat, neboť jak jsem se již přesvědčila, ne každý interpret působící na pódiu dojmem naprostého „pohodáře“, dokáže být stejný i z druhé strany jeviště nebo za oponou. Tam, kde již nejsou umělci sledováni svým publikem, dokáží někteří změnit svoji podobu a chování k nepoznání.
Toto ale není případ Mr. Žarka. Jen co zbystřil, že se k němu blížím s fotoaparátem a diktafonem, okamžitě nechal rozjařeného hovoru se svými kolegy a s úsměvem vyrazil vstříc našemu povídání. S velkou ochotou se přidala i zpěvačka pocházející z Bulharska, milá a ochotná Katya Tasheva, která ochotně odpovědi Mr. Žarka doplňovala.
Co říkáte na vaše dnešní vystoupení zde na Sázavafestu?
Jsme naprosto nadšeni, bylo to vážně skvělé. Vůbec jsme nečekali, že se vytvoří tak skvělá atmosféra. Před začátkem vystoupení jsme viděli, že tu není mnoho lidí, navíc to vypadalo, že bude pršet.
To souhlasím, obloha nevypadá dnes zrovna příznivě. Možná to mnoho lidí odradilo, ale ti, co tu jsou, zvládli podle mě roli publika na výbornou.
Přesně, byli naprosto úžasní. Nechali se strhnout, tancovali, zpívali, mávali. Cítil jsem tu energii, kterou vyzařovali a to je přesně to, proč to děláme. Samozřejmě rádi zpíváme před jakýmkoliv publikem, ale když vidíme takovouhle zpětnou reakci, je to naprosto nepopsatelné. Dnes to bylo vážně skvělé.
Dle vašich slov jste tedy asi s vaší premiérou v naší zemi spokojeni, že?
Maximálně. Netušili jsme do čeho jdeme, trochu jsme se i báli, zda nás publikum vůbec přijme a zda všichni v půlce neodejdou. Bylo to ale přesně naopak, moc nás to překvapilo.
I když v naší zemi vystupujete poprvé, byli jste už někdy například v Praze?
Přiznávám, že bohužel zatím ne. Vím ale, že Praha je krásné město. Nejen že bychom se tam chtěli podívat, ale třeba si i zahrát v nějakém menším klubu.
Kde vás tedy aktuálně můžeme potkat?
Osobně nás můžete potkat někde v ulicích Berlína, kde trávíme většinu času. Už nějaký čas zde bydlíme a jsme tu jako doma.
A co vaše živá vystoupení? Kde vás můžeme vidět opět v akci na pódiu?
Přijet se můžete podívat například 20.8., 30.8. nebo 6. září do Berlína, 23. srpna do Neuruppinu anebo si počkat na 3. října.
Co bude 3. října?
Vrátíme se opět k vám, protože vystoupíme v Plzni. Většinu času jsme v Berlíně a Německu, ale moc rádi cestujeme.
Znamená to, že bychom vás mohli opět vidět třeba i zde za rok na dalším ročníku Sázavafestu ?
Určitě ano, rádi bychom se vrátili příští rok třeba sem na Sázavafest anebo na nějaký jiný festival. Jsme tu poprvé a moc se nám tu líbí, lidi jsou tu vážně milí a dokáží se bavit.
Na pódium nastupuje další kapela a naše slova zanikají v ostrém zvuku elektrické kytary. S příslibem příštího setkání na některé další akci se loučíme a na závěr slibuji vyřídit pozdravy všem čtenářům. Tak tedy vyřizuji, skupina Mr. Žarko zdraví všechny čtenáře a těší se na viděnou někdy příště!
Návštěvy u pana Greena – když homosexuál pomáhá židovi
Ross Gardiner je úspěšný mladý muž z dobře situované rodiny, který by mohl mít vše, na co jen v životě pomyslí. Jedinou, o to intenzivnější bolest v životě, mu způsobuje nepochopení a odsouzení jeho homosexuální orientace. Ross Gardiner je úspěšný mladý muž z dobře situované rodiny, který by mohl mít vše, na co jen v životě pomyslí. Jedinou, o to intenzivnější bolest v životě, mu způsobuje nepochopení a odsouzení jeho homosexuální orientace u vlastní rodiny. Pan Green, o dvě generace starší ortodoxní žid, žije po smrti své ženy osamělým životem.
