Jaká je odpovědnost umělce za jeho dílo? I kvůli hledání této odpovědi se již příští týden v divadle v Řeznické sejdou na jevišti Nela Boudová, Johanna Tesařová, Ondřej Kavan a Daniel Krejčík.
Již příští týden 15.6. uvede divadlo v Řeznické obnovenou premiéru divadelní inscenace Leni autorské dvojice Valerie Schulczové a Romana Olekšáka. Původní slovenská hra je fiktivním setkáním dvou skutečných osobností, legendárního moderátora Johnnyho Carsona, jehož „The Tonight Show Starring Johnny Carson“ patřila třicet let k nejsledovanějším talkshows Ameriky, a kontroverzní Leni Riefenstahl, „dvorní režisérky“ Adolfa Hitlera. Lenina minulost se stává hlavním tématem. Johnny odhaluje Leniny osobní postoje k fašismu a holokaustu.
Jaká je tedy odpovědnost umělce za jeho dílo? Jaká je hranice mezi posluhováním ideologii, aktivní spoluúčastí na budování režimu a uměleckou tvorbou? Je možné převzít odpovědnost za dobu, ve které tvoříme? Netypický životopisný příběh jedné z nejlepších filmařek světa, která zazářila díky filmům na objednávku Třetí říše.
Helene Amalie Berta „Leni“ Riefenstahlová byla německá režisérka, fotografka, tanečnice
a herečka. Proslula pokrokovým novátorským přístupem k natáčení filmů i k fotografování. Osoba a tvorba Riefenstahlové často vzbuzuje kontroverzní reakce, neboť se přátelila s Hitlerem a prostřednictvím svých filmů a fotografií se podílela na propagaci nacismu. V roce 1933 se v Berlíně osobně setkala se svými obdivovateli – Adolfem Hitlerem a Josefem Goebbelsem. Jejich žádost o zdokumentování sjezdů NSDAP nejprve odmítla, neboť se nechtěla míchat do politických záležitostí. Hitler a Goebbels nakonec režisérku přesvědčili tvrzením, že chtějí umělecké dílo, a ne politickou reklamu. V létě roku 1933 začala Riefenstahlová natáčet svou norimberskou trilogii. První díl – Vítězství víry – se během války ztratil. Druhý díl trilogie – Triumf vůle – z roku 1934, který dokumentoval 6. sjezd NSDAP, prokázal všestrannou nadanost Riefenstahlové jako režisérky. Podařilo se jí vytvořit nový druh dokumentárního filmu.
Za tento film dostala režisérka roku 1934 „Národní cenu“ a o rok později získal tento film na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách cenu za nejlepší zahraniční dokumentární film. Byl také oceněn zlatou medailí na světové výstavě v Paříži (1937). Poslední díl – Den svobody: Naše armáda – dokončila roku 1935. Použila v něm dvojité expozice, rozostření a evokativní hudbu. V 60. letech odjela do Afriky, kde fotila domorodce. V 70. letech se začala věnovat potápění v Rudém moři, později také v Karibiku a v Indickém oceánu. Roku 1975 publikovala podmořské fotografie a začala natáčet dokumentární film Impressionen unter Wasser (2002). Kvůli tomuto filmu zfalšovala své dokumenty a „omladila se“ o 20 let. Roli propagátorky nacismu nikdy nepřiznala. Vymlouvala se na svou politickou nevědomost a naivitu. Leni Riefenstahlová zemřela ve spánku 8. září 2003 ve svém domě v Pöckinguv Německu ve věku 101 let. Pohřbena je v Mnichově.
Na obnovenou premiéru inscenace Leni se můžete těšit 15.6. v Praze v divadle v Řeznické.
Režie, výprava a překlad: Viktor Polesný
Dramaturgie: Yvetta Srbová
Hrají: Nela Boudová, Johanna Tesařová, Ondřej Kavan, a Daniel Krejčík
Foto: archiv Divadla v Řeznické
Návštěvy u pana Greena – když homosexuál pomáhá židovi
Ross Gardiner je úspěšný mladý muž z dobře situované rodiny, který by mohl mít vše, na co jen v životě pomyslí. Jedinou, o to intenzivnější bolest v životě, mu způsobuje nepochopení a odsouzení jeho homosexuální orientace. Ross Gardiner je úspěšný mladý muž z dobře situované rodiny, který by mohl mít vše, na co jen v životě pomyslí. Jedinou, o to intenzivnější bolest v životě, mu způsobuje nepochopení a odsouzení jeho homosexuální orientace u vlastní rodiny. Pan Green, o dvě generace starší ortodoxní žid, žije po smrti své ženy osamělým životem.
