Rozhovor s Miroslavem Táborským o Blázinci

Jak na Blázinec hledí sám představitel všech patnácti rolí? Na otázky mi odpovídal Miroslav Táborský. Inscenaci Blázinec Vám napsal autor a režisér Jaroslav Gillar přímo na tělo a dle mého názoru jste se s tímto úkolem vypořádal naprosto vynikajícím způsobem. Jak velkou výzvu pro Vás tento projekt zpočátku představoval?

Byla to velká výzva a asi rok a půl jsem vzdoroval. Hledal jsem cestu, jak hrát dialog šesti, sedmi postav najednou. A také jsem trval na producentovi, který bude schopen zajistit alespoň zpočátku nejméně tři reprízy měsíčně, aby to nebylo trápení.

Herci jsou unaveni

Jednou řekla herečka Květa Fialová svým kolegům, že agentura je vlastně jejich pasákem….co tedy může z takové spolupráce vzniknout? Většina herců byla z celoročního hraní unavena, a tak si užívala zasloužené prázdniny, které nyní pomalu končí a divadla opět otevírají své brány. Tedy rozumějte, prázdné foeyer a staženou oponu bylo možné v letních měsících nalézt především ve stálých divadelních scénách, nikoliv u zájezdových představení. Herce, které vám dnes představím, ve skutečnosti proto netrápí únava pouze pozemská, ale doslova i ta herecká.

Návštěvy u pana Greena – když homosexuál pomáhá židovi

Ross Gardiner je úspěšný mladý muž z dobře situované rodiny, který by mohl mít vše, na co jen v životě pomyslí. Jedinou, o to intenzivnější bolest v životě, mu způsobuje nepochopení a odsouzení jeho homosexuální orientace. Ross Gardiner je úspěšný mladý muž z dobře situované rodiny, který by mohl mít vše, na co jen v životě pomyslí. Jedinou, o to intenzivnější bolest v životě, mu způsobuje nepochopení a odsouzení jeho homosexuální orientace u vlastní rodiny. Pan Green, o dvě generace starší ortodoxní žid, žije po smrti své ženy osamělým životem.